That Should Be Me 8 - If You Cry, I Cry 2/2

10. january 2011 at 14:00 | HanisShka |  002 > That Should Be Me...
justin-b-i-e-b-e-r.blog.cz
Dny před tím jsem tuhle povídku psala.. a věřte, že podle obsahu mi to dalo opravdu hodně zabrat. A proto teď říkám (Ha! Hranici si určím sama!) jen pro lidi 16+ - ale můžou být i výjimky, pokud už jste dost zkažení :D
Doufám, že se vám to bude hezky číst.. ale za konec neručím :-)) Je to v plánu už od samého začátku :D Jinak ostatní (a i dnešní kapitolu) vymýšlím za pochodu :D Mějte se krásně, má zlatá Beliebersčata :D:)) Tahle kapitola je nějaká dlouhá.. trochu jsem se rozepsala... :D


Nemohla jsem uvěřit, že mi to dovolil. Bude mít tolik vysvětlování pro Pattie. Zarazila jsem se, když si opravdu nechal ten prsten sundat, ale stále jsem měla chladnou hlavu - i když, v jeho přítomnosti to prostě nešlo. Pokoušela jsem si nepředstavovat, co bude následovat. Celkem jsem se i bála. Přece jen nejsem holka s dokonalou postavou, i když někteří tvrdí opak, ale já si to prostě nemyslím.


Stahoval mi kalhoty, až jsem si myslela, že ho prostě zastavím, že na to nejsem připravená. On mě ale zasypával dál polibky a hladil mě po holé kůži, kterou dřív zakrývaly mé džíny.
"Teď se zeptám já tebe.. i ty to tak opravdu chceš?" přestal mě hladit, zasypávat polibky, a vážně se mi podíval do očí. Měla jsem chuť se tam rozbrečet, ale spíš bych měla být plná adrenalinu a vášně.. a to já nebyla.

"I já to tak opravdu chci," zašeptala jsem a pokoušela se nedávat najevo, že to tak nechci. Když mě ale začal zasypávat polibky i jinde, než jen na krku a ústech, začala jsem to všechno cítit jinak. Pohladila jsem jeho uhlazené vlasy, které byly tak jemné na dotek. Musím uznat, že o vlasy se stará parádně.

Druhou rukou mi začal vytahovat tílko nahoru, až jsem byla jak bez kalhot, tak trika.
"A jako ty můžeš zůstat oblečený? Víš, že to není fér?!" naštvala jsem se a začala mu rozepínat knoflíky od jeho tentokrát bílé košile, kterou si bral hlavně kvůli mně. Dnes ji ale očividně nepotřebuje, problesklo mi hlavou a sáhla mu na poklopec. Tak špatně se mi to popisuje, že bych to všechno nejradši vynechala a šla dál, k tomu důležitějšímu. Jelikož jste to ale vy, komu to píšu, není takové riziko, že to uvidí moc lidí.

Při neustálém líbání jeho spodního rtu, nádherně jemného a procítěného hlazení mých zad a dalších příjemných maličkostí, jsem mu opatrně rozepínala kalhoty. Ty krásné úzké kalhoty, které se mi na něm taky tak líbily. A ony zrovna musely jít z něho pryč. Když jsem se zastavila na jeho bílo černých boxerkách od Calvina Kleina (skvělá značka :P), nemohla jsem se skoro nadechnout. Ne, dost.. to už se mi opravdu velice špatně popisuje!

"Pokud chceš, aby muselo jít dolů i tohle," zašeptal Justin a přiblížil se ke mně, když ukazoval na své boxerky, "tak tobě musí jít dolů tohle i tohle," ukázal na obě části mého spodního prádla. "Mimochodem, příště si tu červenou neber. I teď mi dělá problémy se udržet," zasmál se a povalil mě na postel. Palcem přejížděl po krajích mé červené sexy krajkové podprsenky a já se těšila, až se bude dít něco úplně jiného, něco záhadného.. něco pro mě úplně nového.

Pořádně mě objal a obrátil tentokrát naše pozice. Což znamenalo, že já seděla na něm a on pode mnou ležel. Hladil mě po břiše a rukama šel pořád výš a výš… až si polovičně sedl a objal mě, aby mi mohl rozepnout vrchní část prádla. Podprsenka bez varování spadla na něj a já se strašně začervenala.
"Musí to být tak pomalé?" pousmála jsem se a rychle se k němu přitulila. Opřela jsem se o něj a podprsenku hodila na zem.
"Já bych byl teda radši, ti povím," vyplázl na mě jazyk, do kterého jsem mu lehce kousla. On se začal šíleně smát. Bylo vidět, že i on má děsná dilema, jestli to dělá vůbec správně. Ještě, že tu je ta jeho vtipná povaha!

Oba jsme to v tu chvíli vzali vážně. Jeho doteky zjemněly a jeho polibky spíše přidaly na dravosti. Svými rty začínal dráždit mé poprsí, až jsem párkrát vyhekla. Nedokázala jsem si představit, že je to daleko krásnější než ve snech, které jsem vždycky měla. Rukou jsem jemně stiskla jeho rameno a trochu sykla, protože mě slabě kousnul do bradavky.
"A to děláš jako proč?" zasmála jsem se a začala ho líbat. Chvíli nemohl mluvit, ale pak se ode mě odtrhl.
"To máš za ten jazyk!" zasmál se mi a znovu mě povalil na postel. Přitiskl se ke mně a v tu chvíli jsem zatoužila po tom, cítit ho v sobě.

Přitiskla jsem si ho k sobě ještě více, než se to vůbec dalo. Palcem jsem objela kraje od jeho boxerek a pak opatrně stahovala dolů.
"Počkej, počkej! Jsi nějaká moc hrrr!" postěžoval si a lehce skousl můj spodní ret pro tentokrát on.
"A co chceš? Stáhnout si spodek ve stejný čas na tři?" zasmála jsem se a i nadále pomaloučku stahovala jeho boxerky dolů.
"No.. zkusit to můžeme, ne? Kdybychom nebyli sehraní, tak to první udělám já!" vypláznul na mě jazyk a pak mi pomalu olízl tvář. Bylo to tak vzrušující. Zajímalo by mě, kde se to naučil, takhle navodit vášnivou atmosféru.

I tak jsem jeho vtípek ignorovala a nadále stahovala jeho boxerky dolů, až se musel trochu nadzvednout, aby mi pomohl… jak já byla šťastná a zároveň tak.. tak nervózní. Teď jsem Justina viděla v celé své kráse a bylo mi jasné, že jsem teď na řadě já.

Když jsem ale začala prstem projíždět dětské křivky jeho hrudi a vystouplý ohryzek na jeho krku, začal mě vzrušovat nehorázným způsobem. Musela jsem ho líbat, musela jsem se ho dotýkat. Když jsem se na něj okamžitě vrhnula, Justin také nějak zrychlil ve své práci. Bez upozornění mi začal trochu rychleji stahovat kalhotky. Nadzvedla jsem se, abych mu taky pomohla. A poté, co všechno naše oblečení skončilo na zemi, zastavili jsme se v činnosti, kterou jsme dělali. Prohlíželi jsme si navzájem svá těla a ani jeden z nás nereagoval na to, že jsme úplně nahý.

Ta touha, která okupovala mé tělo, mě vůbec nenechávala vydechnout. Byla jsem celá bez sebe, chtěla jsem ho mít v sobě co nejdříve. Chtěla jsem, aby právě on zaplňoval to prázdné místo v mém srdci.. a on tím člověkem vždy byl, je a bude. Nikdy ho nepřestanu milovat, i když vypadá jak malé roztomilé miminko, kterou bych samou rozkoší umačkala.

Prstem mi přejel po boku a pak se ke mně rychle vrhnul. Začal mě zběsile líbat na rtech, až jeho polibky začaly směřovat dolů. Přes má ňadra až na bříško.. kde si chvíli pohrával s mým pupíkem (:D). Pak ale.. mě zaskočil směr jeho postupu.. až polibky zahrnoval mé nejchoulostivější místo, které vůbec můžu mít. Unášel mě do propasti vášně, slasti a začínajícího orgasmu.

Nemohla jsem uvěřit, že je to TEN Justin.. ten kluk, který je idolem všech dívek.. a já ho právě teď mám jen a jen pro sebe. Začala jsem nahlas vzdychat, když jsem se blížila k vrcholu.. a Justin přidal na intenzitě. Bylo to neuvěřitelné. Tenhle pocit jsem ještě nikdy nezažila. Když jsem dosáhla toho svého blaha, chtěla jsem také uspokojit jeho, aby mi to pak neměl za zlé.

Rychle jsem vzala jeho hlavu do dlaní, vášnivě ho políbila a rychle jsem se zvedla. Sklonila jsem se k jeho… no však víte!! .. a začala i jemu dopřávat ten slastný pocit - tedy doufám, že jsem to dělala dobře. A očividně se mu to líbilo. Jeho tělo se napjalo a on začal zhluboka vydechovat. Nevím, jak dlouho to trvalo, ale já tu nechci popisovat každou setinu vteřiny. Vzrušovalo mě, jak jeho vzdechy zesilovaly.. až jsem i já začala potichu vzdychat. Bylo to neuvěřitelné. Ačkoliv jeden prožíval nádhernou slast, druhý ji pocítil taktéž, i když se mu vůbec nedostávala.

Pak se napjal ještě víc, vydechl a rychle si zvedl mou hlavu k sobě. Začal mě pořádně líbat, jazykem si pohrával s tím mým a pomalu mě posouval po posteli tak, abych si lehnula. Opatrně mě položil hlavou na polštář a pak se pro něco naklonil. Ležela jsem tam pod ním, zatímco on si nandaval kondom (ááá ani nevíte, jaký je to pro mě horor to psát! :D).

"Teď to udělám opatrně, ano?" zašeptal mi sladce do ucha, přiblížil se ke mně.. a pomalu do mě začal pronikat. Mé svaly se začaly stahovat a bolest přicházela. Ale byla taková slabá.. jen.. trochu přirazil.. a bolest byla pryč. "Dobrý?" zeptal se a chvíli se nehýbal…. Já se musela pořádně nadechnout, abych nevypustila slzy, i když to opravdu vůbec nebolelo.
"Dobrý," vydechla jsem a on mě na oplátku vášnivě políbil.

Pak se posunul trochu dozadu.. a znovu přirazil. Ještě trochu to bolelo, ale už jen trošičku. Když znovu opatrně přirazil už po několikáté, bolest se začala vytrácet a nahrazovala ji obrovská slast. Jeho tempo se pomalu zrychlovalo, až jsem se začala celá pohybovat s ním do jeho rytmu. Začal lehce vzdychat.. a po pár vteřinách jsem se přidala k němu. Nešlo zastavit ten nával slasti, která se náhle prohnala mým tělem. Trvalo to chvíli.. a pak to bylo, jako by pryč.. ale náhle.. se začala objevovat nová slast.. která pomalu přicházela a děsně mě mučila v tom, že jsem se v jeho náručí skoro až svíjela. On mě pořádně objal a rty se přiblížil k mému krku, na kterém jsem pak cítila jeho zrychlený dech a do ucha mi šly ty jeho rozkošné vzdechy, které by vzrušily snad kohokoliv z dívek (no, co my víme :D).

Pak se rychle překulil na postel a snažil se mě vzít sebou, posadil si mě na sebe a začal určovat rychlost přírazů. Nevěděla jsem, co mám dělat. Hopsat na něm se mi zdálo dost vtipný.. ale v tu chvíli jsem to vlastně tak ani nebrala. Lehnula jsem si na jeho hruď a začala spolu s ním přirážet ve stejném rytmu. On vzdychal strašně rychle a nahlas.. ale na mě vůbec neměl - popravdě. Už několikátá slast projížděla mým tělem, až jsem chvíli přestala s přírazy. Ta slast byla tak silná, že mi celé tělo zastavila křečí, která ne a ne odejít či aspoň trochu povolit. Vždy, když se ve mně Justin trochu pohnul, mně způsoboval ještě silnější nával slasti. On na to ale nedbal a snažil se mě zřejmě i zabít. Začal přirážet rychleji a rychleji, až jsem skoro nemohla dýchat. Tohle mi dělal snad i schválně.

Pak mi ale došlo, že on tu svou slast ještě zřejmě nenašel.. a až potom sebou trochu zaškubal, nahlas vydechl.. a přestal se pohybovat. Byl udýchaný a rychle oddychoval. Rukou sáhl pro peřinu a oba nás přikryl, i když jsme na sobě ještě stále leželi. Pak jsem z něho opatrně slezla a lehla si vedle něho. Justin dal ruku kolem mých ramen a několikrát mě líbl do vlasů. Byl to nádherný pocit. Oba jsme rychle oddechovali.. a postupně se náš dech uklidňoval. Cítila jsem se jak v tom největším ráji. Pak jsem se k němu otočila zády a radši si nastavila budík na zítřejší ráno, aby Justin náhodou nepřijel pozdě za mamkou. Znovu jsem se k němu přitulila, on mě znovu objal.. Zavřela jsem oči.. a cítila se spokojená.. v bezpečí.. usínala jsem.. a nechala si zdát krásné sny.

Druhý den ráno, když jsem se probudila ještě dříve, než zapípal budík, jsem rychle vstala od spokojeně podřimujícího Justina, který se nádherně a kouzelně usmíval ze spaní.
"Ty už vstáváš, lásko?" Tak dobře.. ze spaní se neusmíval.
"Ne, ještě spi. Můžeš ještě hodinku spát, broučku," pousmála jsem se a políbila ho na tvář. Přešla jsem k zrcadlu a prohlídla si své černé kruhy pod očima. Kde se tam ksakru vzaly? Pak jsem si v odrazu zrcadla všimla, že mě Justin pozoruje.
"Jak dlouho už se na mě takhle díváš?" otočila jsem se k němu.. a pak k němu rychle i popoběhla. Začala mi být zima.
"Od té chvíle, co ses ke mně otočila zády," zvednul peřinu, abych si k němu mohla lehnout, a pak jsme se spolu rychle zachumlali do tepla.

"Včera to bylo nádherné, Eli," pošeptal mi do ucha a políbil mě na krk. "Nedokázal jsem si představit, že bychom spolu někdy tohle mohli udělat…" poznamenal a znovu mě políbil, tentokrát na tvář.
"Musím přiznat, že jsem si tohle taky vůbec nedokázala představit.. ale… bylo to úžasné." Kápla jsem božskou.

Z pohledu Justina:

Když jsem se díval na její spokojený úsměv, když mi říkala, jaké to včera bylo, srdce mi začalo tlouct rychleji. Měl jsem pocit, jako kdybych tohle nemohl prožít s nikým jiným krásněji, než s Eli.

Po tomhle všem ale budu muset udělat jedno opatření. Prsten cudnosti si budu muset ještě chvíli nechat.. než vymyslím způsob, jak to říct mámě. Slíbil jsem jí, že až na to budu připravený, popovídá si se mnou o tom. Nebyl jsem proti, jinak bych to nesliboval. Ale všechno se to odehrálo tak rychle a jinak, než jsem plánoval.

Pak jsme oba ještě na tu hodinku zavřeli oči.. a usnuli jsme spolu. Do té chvíle, než zazvonil budík na poslední den v týdnu, jsem měl dobrou náladu. Když jsem si ale uvědomil, že je pátek.. a že večer se Eli vrací na víkend domů.. vlastně ne na víkend.. na celé Vánoční prázdniny.. tak jsem byl zklamaný.. byla to škoda. Ale budu to muset vydržet. I když nevím, jak po dnešní noci tohle vydržím.. bez ní!

Potom, co jsme se vzbudili, jsme oba zjistili, že je pozdě. Budík nevzbudil ani jednoho z nás (no u Eli se nedivím, tu nevzbudí snad nic..), ale u mě se divím celkem dost. Že bych byl opravdu tak unavený? Je pravda, tuhle činnost jsem dělal poprvé.. a v noci nejsem zvyklý pracovat (:D). Museli jsme rychle vypadnout z Intru. Eli si nestihla ani dát snídani.. a tak si vzala na cestu aspoň jeden zákusek, který jsme ani nestihli sníst. DVDčka jsme taky nakonec vůbec nepustili.. ale ta náhrada za to všechno byla prostě úžasná. U dveří jsme se ještě políbili a já cítil, jak na mě znovu doléhá. Nechtěla se mě pustit.. a možná to je naposled, co se vidíme. Opravdu podařený rozloučení.

Celý den jsem nemohl přestat myslet na ni. V nahrávacím studiu jsem byl mimo a když jsem si mohl podat Kennyho při basketballu, on si podal mě. Když se po mně ještě naschvál válel.. já ho místo toho, abych se s ním pral, naštvaně odstrčil. Byl jsem bez nálady, ale stále jsem ji měl v hlavě.

Blížil se večer a já se bál, že se mi na displeji objeví číslo mé milované Eli.. a pak mi jen řekne, že se nestihneme rozloučit. Číslo se ale neukázalo a já tak dostával větší šanci, že se rozloučit stihneme.

Blížil se konec mých dnešních hlavních činností - hlavně rozvržení turné…a nahrávání nových songů.. Ihned jsem nasedl do auta, který pro tentokrát řídil Kenny.. a vyjeli jsme k autobusové zastávce, kde už bude čekat na rozloučení Eli. Musím to stihnout, jinak bych nevěděl, co mám dělat.

Kenny zastavil rovnou na parkovišti.. a když jsem Eli vyhlížel z auta.. nikde jsem ji neviděl. Asi jsem přijel pozdě.. a ona sedí v autobuse. Mobil mi náhle začal vyzvánět. Byla to Eli.

"Ahoj Justine," řekla potichu. "Asi už to nestihneš, že?" zesmutněla ještě víc.
"Justin? Mluvíš s ním?" ozvala se do toho i Caitlin.
"Jo, ale.. prosím, já ti ho dám potom, ano?" zaprosila a znovu si mobil přiložila k uchu.
"Eli, já už tu stojim na parkovišti.. myslíš, že bys mohla jít ještě na chvíli ven z autobusu?" zeptal jsem se doufal, že to ještě možný bude.
"To už nepůjde. Zbývá naložit.. už jen 2 kufry.. a za minutku už musíme vyrazit.. ale.. vidím tvé auto." Bylo slyšet, jak si oddychla a jak se usmála.

Když jsem si prohlídl okénka autobusu, rozeznal jsem její obličej. Stáli jsme skoro u toho autobusu.. nebylo ani těžké poznat, že brečí. Tolik mi to trhalo srdce.
"Nebreč Eli.. vždyť se uvidíme," pousmál jsem se a snažil se, aby se ta chmurná nálada nepřenesla i na mě. Ale bylo pozdě. Oči mě pálily a něco mi říkalo, že to nebude tak jednoduché, jak se na první pohled zdá.
"Uvidíme.. ale až za 2 tejdny," zanadávala a utřela si slzy.
"To uběhne rychle.. uvidíš," usmál jsem se a položil jsem ruku na okno. Třeba to uvidí. Mohla by. Ona to ale neviděla. A to mě bralo ještě víc.

"Biebere! Co to vyvádíš!" zanadával Kenny, když v zadním zrcátku uviděl, jak beru za otvírání u dveří a vystupuju z auta. On rychle taky vystoupil a pokusil se mě chytit.
"Kenny, pusť mě! Ty to prostě nechápeš!" vysmekl jsem se mu a utíkal ke vstupním dveřím autobusu, do kterého nastupoval zrovna řidič.
"Pane řidiči, můžete ještě 2 minutky počkat?" zeptal jsem se ho potichu a on na mě jen zíral.
"J-jasně!" zasmál se a zíral dál i s otevřenou pusou.
"Děkuju!" usmál jsem se a vylezl schody. Rozhlídl jsem se po autobusu a najednou všichni začali řvát, až jsem málem přišel o ušní bubínky.

"Justin Bieber!" pokřikovaly holky kolem, ale já na to nebral ohledy. Musel jsem najít tu svou. Nepřipadalo v úvahu, abych se rozloučil s někým jen tak po telefonu, i po té krásné noci, kterou jsme spolu prožili.

Proběhl jsem rychle uličkou a doběhl až k mé Eli, která seděla ještě vedle Caitlin. Ta si rychle odsedla za tím klukem, který seděl hned za nimi.
"Justine..," udiveně na mě Eli hleděla. "Děláš si srandu? Může se ti něco stát!" zanadávala a rychle ho stáhla k sobě na sedačku.
"Ne, nedělám si srandu.. a je mi jedno, že se mi může něco stát. Já se s tebou nechci loučit v mobilu," zanadával jsem a chytl ji za bradu. "Už nikdy nebudeš brečet, je ti to jasný?" podíval jsem se jí hluboko do očí. Jako by se mě bála.. pak ale její pohled zjihl.. a ona zase začala plakat. "Před chvílí jsem ti něco řekl, tys tomu nerozuměla?" zasmál jsem se a přisál se k jejím rtům. V tu chvíli se v autobuse rozhostilo ticho a já si mohl představit, jako že tam nikdo není. A šlo to celkem lehce.

Pořádně a dlouho jsem svou Eli líbal.. až jsme oba ztráceli dech.. a až potom se po autobuse rozhostil zmatek.. a dá se říct i horor. Jedna holka, která seděla před Eli, ji chytila za vlasy… a snažila se ji ode mě odtáhnout. V tu chvíli ale zasáhl pan řidič, který stiskl tý holce ruku.. a ona pustila.. samozřejmě si sebou vzala trochu Elizabethiných vlasů.

"Nechceš, abych tě tam odvezl autem?" nabídl jsem, ačkoliv jsem věděl, že je to nemožný. Nemohl jsem se jí takhle nabídnout, ale já ji nechtěl opustit. Venku na mě čekali novináři.. a další holky, které čekaly na jiný autobus. A tady je rozhořčený dav mých fanynek (ještě, že je tu Caitlin, ta jí aspoň pomůže..), který by nejradši udělal z Eli invalidu.
"Nemůžeš.. navíc.. já to tu zvládnu, prosímtě!" usmála se.. a políbila mě na rozloučenou. "Za 2 týdny?" pousmála se a ještě jednou mě pořádně objala.
"Za 2 týdny," kývnul jsem a stisk jsem zesílil. Nerad to říkám, ale.. cítil jsem, jak mi po tváři stékají horké slzy. Ona samozřejmě už plakala.. celá se otřásala vzlyky. Nechtěl jsem ji takhle opustit, ale musel jsem. "Až dorazíš, dej mi vědět, jak jsi na tom," stiskl jsem její ruku, naposled ji políbil a musel rychle vystoupit.

"Ehm… Justine?" ozval se za mnou řidič, který ještě vystoupil z auta. "Můžeš prosím podepsat tuhle fotku? Je to moje dcerka a zbožňuje tě," usmál se a podal mi fotku roztomilé blonďaté holčičky. Mohlo jí být tak 5 let. Neměla dva přední zoubky a vypadala roztomile, jak se tam usmívala.
"Jak se jmenuje?" usmál jsem se a přijal propisku, kterou mi podával taky.
"Valerie," usmál se muž a pokynul mi, ať píšu.
"Pro mou nejlepší fanynku Valerii. S láskou, Justin Bieber," napsal jsem na fotku a nahlas opakoval. Podal zpět propisku i fotku a poděkoval jsem mu.
"Můžete prosím dát na tu dívku, Elizabeth, pozor?" poprosil jsem ho.. a on jen kývl. S úsměvem přikývl, podal si se mnou ruku a utíkal do autobusu, aby nenabral tak velké zpoždění.

Já rychle ještě přeběhl na druhou stranu a nedbal jsem na ty holky, které startovaly a utíkaly rovnou za mnou. Musel jsem vidět ještě Eli naposled. Mávala smutně z autobusu a přitiskla si ruku na hruď.
"Miluju tě!" říkala, ale neslyšel jsem to. Naštěstí tahle slovíčka jsou tak lehce odezíratelná, že jsem byl na 100% spokojený.

Z prstů jsem udělal srdíčko a poslal jsem jí ho. Autobus naposled zabrzdil před zatáčkou.. a pak zmizel z dohledu. Byl jsem zdrcený.. a nějaký fanynky mi teď opravdu nedělaly starosti. Bál jsem se o Eli.. a byl naštvanej na tu holku, která si klidně dovolila zajít až takhle do extrému! Bože, co na tom ty holky vidí?

Utíkal jsem do auta, kam mi samozřejmě pomohl už Kenny. Novináři byli neoblomní a bylo jasný, že o fotky neměli nouzi. Holky okolo mýho auta řvaly dál, skákaly na kapotu a Kenny nemohl vyjet, nakonec se mu to nějak podařilo. Nevím sice jak, ale ještě si pamatuju na ten krátký rozhovor, který se mnou vedl, dokud jsem neusnul vyčerpáním.

"Víš jistě, že se jí tam nic nestane? Ty holky byly docela surový," konstatoval Kenny.
"Je tam s ní Caitlin, té důvěřovat můžu," odpověděl jsem a zavřel oči.
"Jak myslíš… ale podle mě budou problémy ještě s někým jiným.." připomněl mi, ale já už neměl sílu tomu věnovat pozornost. Usnul jsem.. a probudil se až v posteli, kde nademnou seděla ustaraná mamka a jen kývala hlavou v nesouhlas, co to zas provádím.

"Tos celou noc spal někde na zemi, že máš takovou horečku?!" zanadávala mamka a pohladila mě po čele.
"Jsi blízko," kývnul jsem.. a znovu usnul. Neměl jsem chuť s ní teď mluvit. Nechápu, z čeho tu horečku mám, ale zřejmě z toho dneška. Byla celkem dost velká zima.. a tam venku.. jsem lítal jen v tričku. A pokud si dost dobře pamatuju, opravdu jsme usnuli na podlaze.. nebo probudili? No.. dobře, moc dobře si to nepamatuju.
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 NikuSh*_Belieber NikuSh*_Belieber | Web | 10. january 2011 at 16:27 | React

moc pěkný :) jinak dobře dlouhy :)

2 bieberstory bieberstory | Web | 10. january 2011 at 17:11 | React

super díl:-) už se těším na další:-) ;-)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement